Cíle a hlavní činnosti sociálního zemědělství
Vymezení cílů a hlavních oblastí sociálního zemědělství poslouží pro stanovení toho, co sociální zemědělství je, a jak se odlišuje od ostatních konceptů zaměřených na zaměstnávání, služby a další aktivity pro zdravotně a sociálně znevýhodněné osoby. Jednotlivá vymezení jsou hraniční a uváděna s vědomím, že se vzájemně mohou více či méně překrývat. Následující grafické znázornění představuje koncept sociálního zemědělství dle hlavního zaměření, aktivit a cílových skupin, které se v praxi vzájemně propojují nebo společně spolupracují na různých úrovních.
U výše zmíněných cílů a činností je třeba brát vždy v úvahu, jaký typ organizace a ve spolupráci s kým jsou tyto zemědělské či se zemědělstvím spjaté činnosti realizovány. Stěžejním hráčem sociálního zemědělství je zemědělská farma/hospodářství, která se stává nástrojem zaměstnávání, vzdělávání, aktivizace, rehabilitace a terapie. Svůj prostor může ale také propůjčovat dalším lokálním uskupením, které mají zájem podílet se na činnosti zemědělské farmy. Zemědělská farma se také tímto může stát zázemím pro rozvoj komunit, regionu a spolkového života ve venkovském prostředí.
S mnohými realizačními cíli sociálního zemědělství se shodují aktivity Green care v městském prostoru. Některé se dokonce liší právě jen místem, ve kterém jsou naplňovány. Máme na mysli městské komunitní zahrady, které jsou zázemím pro síťovací aktivity na základě zahradnické práce v městské zeleni. Tyto zahrady mohou být místem aktivizace dětí, rodin, mládeže či seniorů, ale také např. tréninkovým pracovištěm pro zdravotně či sociálně znevýhodněné osoby. Mezi další typ takových činností náleží terapeutické zahrady, které bývají zřizovány při domovech pro seniory, věznicích či školách. V těchto případech je brán v úvahu blahodárný přínos přírodních prvků na člověka, ale již se vzdaluje od zemědělské činnosti jako takové. Na podobné úrovni jsou služby zoorehabilitace a dalších terapií prostřednictvím zvířat, kdy zvířata slouží jako nástroj rehabilitace k rozvoji motoriky, navázání vztahu a jako zdroj radosti.
Tento typ služeb opět není nutně, a zpravidla ani nebývá, vázán na zemědělskou farmu. S konceptem sociálního zemědělství se naopak shodují farmy zřizované např. v psychiatrických léčebnách majících sídlo ve městě, které vytváří zázemí pro tréninková či chráněná pracovní místa, jsou pracovní terapií, či slouží jako nástroj péče na soběstačných farmách, jediným rozdílem je místo realizace. Na popularitě také získává, především v zahraniční, koncept tzv. Urban Farming (městské zemědělství), který se zabývá využitím městského prostoru pro zemědělské aktivity. V některých případech dosahuje v objemu zemědělské produkce výsledků srovnatelných s venkovskými farmami.
